Bankroty firem se v České republice staly po roce 1990 neodmyslitelnou součástí ekonomického vývoje. Po relativně mírném nástupu v první polovině devadesátých let, daném i vývojem příslušné legislativy, vykazuje vývoj firemních bankrotů dva vrcholy. Jak je vidět z grafu 1, jeden nastal v roce 2000, ve kterém bylo vyhlášeno 2 444 firemních bankrotů. Poměrně dlouhou dobu se zdálo, že tento vrchol je nepřekonatelný.

Rok 2011, ve kterém byl počet firemních bankrotů ještě o něco vyšší, však ukázal, že tomu tak není. A navíc, v první čtvrtině roku 2012 byla vyhlášena už třetina počtu bankrotů, které nastaly za celý rok 2011. Takže lze očekávat, že vrchol v počtu firemních bankrotů se může posunout až do letošního roku, ve kterém by bylo dosažen rekordní počet firemních bankrotů v novodobé historii.

Mezi oběma vrcholy existují rozdíly. Podíl fyzických osob podnikatelů na celkovém počtu firemních bankrotů nedosahoval v roce 2000 ani jedné pětiny. V roce 2011 to bylo již 48 %. Růst počtu bankrotů je tak v posledních letech tažen bankroty fyzických osob podnikatelů. Mezi lety 2000 a 2011 se počet obchodních společností zvýšil. Takže roční míra bankrotů v roce 2011 nedosáhla ještě úrovně z roku 2000.

Firemní bankroty

Za první tři měsíce letošního roku bylo vyhlášeno 819 firemních bankrotů, z toho se více než polovina týkala fyzických osob podnikatelů a pouze 44 % právnických osob. Údaje o firemních bankrotech v letošním roce ukazuje tabulka 1. Poprvé přesáhl počet bankrotů fyzických osob podnikatelů v jednom měsíci počet bankrotů právnických osob v polovině roku 2011 a od té doby se jejich váha na celku postupně zvyšuje.

Jak je zřejmé z grafu 2, rychlé zvyšování počtu bankrotů fyzických osob podnikatelů započalo již koncem roku 2010. Do září 2010 nepřekročil podíl fyzických osob na celkovém počtu firemních bankrotů 20 %. Od konce roku 2011 tvořily bankroty právnických osob v celkovém počtu pouze menšinu.

V počtech návrhů na firemní bankrot v daném období dominovaly návrhy na bankrot právnických osob, avšak od konce roku 2010 se obě křivky sbližují, jak je vidět v grafu 3. V roce 2008 a 2009 se fyzické osoby podnikatelé podíleli na celkovém počtu bankrotů 9 %, resp. 10 %, v roce 2010 to bylo 15 % a v roce 2011 již více než jednou třetinou. V prvních třech měsících letošního roku to bylo již 41 %.

Zatímco průběh počtu návrhů na bankrot právnických osob vykazoval od roku 2009 do poloviny roku 2011 výkyvy s tendencí mírného poklesu a růst se objevuje až od poloviny roku 2011. U fyzických osob podnikatelů se počet návrhů na bankrot v jednotlivých měsících zvyšoval v celém období a od třetího čtvrtletí roku 2011 se tento růst značně urychlil.

Grafy 4 a 5 ukazují, jaká byla relace mezi počtem návrhů na bankrot a počtem vyhlášených bankrotů pro obě skupiny podnikatelů. Vetší odstup obou křivek u právnických osob vypovídá o delším období mezi podáním návrhu a vyhlášením bankrotu než u fyzických osob podnikatelů.

Příznivá relace u fyzických osob podnikatelů se však začíná od konce roku 2011 zhoršovat. Je to patrně reakce na strmý růst v počtech návrh na bankrot této kategorie podnikatelů. Za první tři měsíce letošního roku bylo podáno nejvíce návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů za jedno čtvrtletí od roku 2008. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se jejich počet zvýšil o více než pětinu.

Bankroty obchodních společností podle odvětví

Nejvíce bankrotů v obou obdobích bylo vyhlášeno v odvětví obchod a pohostinství, odstup od druhého odvětví v pořadí - služby - byl však velmi malý. V těchto dvou odvětvích působí téměř 80 % všech obchodních společností. Nejméně celkový počet bankrotů obchodních společností ovlivnilo zemědělství, které má ovšem malý podíl na jejich celkovém počtu.

Výskyt bankrotů obchodních společností srovnatelně podle odvětví, tj. bez ohledu na počet obchodních společností do nich zařazených, ukazuje tabulka 2. Jedná se o počet bankrotů připadajících na 1 000 obchodních společností v daném oboru za posledních 12 měsíců (od dubna 2011 do března 2012) a o rok dříve.

Za všechna odvětví se roční míra bankrotů za posledních 12 měsíců ve srovnání se stejným předchozím obdobím zvýšila pouze o 1 %. Vývoj počtu bankrotů byl v jednotlivých odvětvích značně rozdílný. Nejvyšší dynamiku vykázalo zemědělství, a ve zpracovatelském průmyslu se počet bankrotů obchodních společností meziročně dokonce snížil.

V posledních 12 měsících bylo nejvíce bankrotů v přepočtu na 1000 obchodních společností vyhlášeno ve stavebnictví, nejméně pak v odvětví poskytující služby. O rok dříve se pořadí odvětví nezměnilo.

Bankroty obchodních společností podle krajů

Nejvíce bankrotů v posledních 12 měsících bylo vyhlášeno u obchodních společností se sídlem v Praze (29 % z celku), se značným odstupem pak v Jihomoravském kraji (14 %) Nejméně se na celkovém počtu bankrotů podíly firmy se sídlem v Karlovarském kraji (2 %) a v Libereckém kraji a v kraji Vysočina (shodně po 3 %).

Tabulka 3 poskytuje trochu jiný pohled na pořadí krajů. Obsahuje údaje o počtech bankrotů připadajících na 1 000 společností se sídlem v daném kraji. V období od dubna 2011 do března 2012 dopadla nejlépe Praha, ve které na 1 000 obchodních společností připadlo pouze 2,4 bankrotu.

Jen o něco horší výsledky měl Středočeský kraj (2,7 bankrotu na 1 000 obchodních společností) a kraj Karlovarský (3 bankroty). Na opačném konci se objevily obchodní společnosti se sídlem v Pardubickém kraji (5,3 bankrotů), v kraji Vysočina (5,3 bankrotů) a v Jihočeském kraji (4,8 bankrotů).

Rok 2012

Na závěr se ještě podíváme, na jaké firmy byl v prvních třech měsících vyhlášen bankrot. Jejich počet dosáhl v tomto období výše 819, z toho se právnických osob týkalo 44 % a zbývající část připadla na fyzické osoby podnikatelé. Více než pětinu firemních bankrotů v tomto období vykázal Moravskoslezský kraj a 16 % Praha. Na třetím místo se dostal Ústecký kraj s více než desetinou bankrotů z jejich celkového počtu. Podíl ve výši 1 % vykázaly firmy se sídlem v Karlovarském kraji, a 2 % podíl pak firmy se sídlem Libereckém kraji a v kraji Vysočina.

Z celkového počtu 363 bankrotů právnických osob vyhlášených v prvním čtvrtletí letošního roku jich naprostá většina měla právní formu společnosti s ručením omezeným (91 %), 8 % tvořily akciové společnosti. V souboru zbankrotovaných právnických osob se vyskytly tři družstva, jedna veřejná obchodní společnost a jedna evropská společnost.

Z celkového počtu společností, na které byl vyhlášen bankrot v 1. čtvrtletí letošního roku, jich téměř polovina (45 %) nepředala na Sbírku listin za období 2004 až 2011 ani jednu účetní závěrku. Ze zbývajících 199 společností jich 3 % zveřejnily účetní závěrku za rok 2011, téměř 40 % účetní závěrku za rok 2010 a zhruba jedna čtvrtina za rok 2009.

Tabulka 4 ukazuje věk společnosti v roce vyhlášení konkurzu. Průměrný věk společností, na které byl vyhlášen bankrot v prvních třech měsících letošního roku, byl 8,8 let. Z tabulky vyplývá, že téměř 40 % ze zbankrotovaných společností jich působilo na trhu méně než 5 let. Necelá pětina z nich byla v době vyhlášení konkurzu na trhu déle než 15 let.

V souboru obchodních společností, na které byl v prvních třech měsících vyhlášen bankrot, převažovaly společnosti menší (viz tabulka 5). Téměř dvě třetiny z nich zaměstnávaly méně než šest osob. Pouze dvě společností měly více než 250 zaměstnanců.

Z hlediska ročního obratu vykázala téměř třetina obrat do 1 mil. Kč za rok (viz tabulka 6). Necelá pětina společností dosahovala roční obrat vyšší než 30 mil. Kč. V jejich rámci se vyskytly jen dvě opravdu velké společnosti s ročním obratem větším než 1 mld. Kč.

Ze systému CRIBIS.CZ dále vyplývá, že z celkového počtu obchodních společností, na které byl vyhlášen v prvních třech měsících bankrot (363), jich 35 mělo dluh vůči dvěma zdravotním pojišťovnám (VZP a ZPMV) a 85 % z nich neodvedlo řádně příspěvky na sociální pojištění. U 28 společností byla vyhlášena exekuce a jedna pětina z těch, které předaly účetní závěrky na Sbírku listin v posledních třech letech před bankrotem, byla předlužená, tj. jejich vlastní kapitál byl menší než kapitál základní.

Závěr

V období let 2001 až 2008 byl počet bankrotů firem každý rok ve srovnání s předchozím nižší. Tato příznivá tendence se zlomila v roce 2008, avšak výrazný vzestup v jejich počtu nastal až v roce 2011. První tři měsíce letošního roku naznačují, že relativně rychlý růst bankrotů firem bude pokračovat. Toto se v plné míře netýká tak obchodních společností, jako fyzických osob podnikatelů. Jejich počet zdaleka převyšuje počet obchodních společností, ale jejich podíl na bankrotech se stal významnější a v roce 2011. A ani rok 2012 nenaznačuje, že by se na tom mělo něco změnit.

A co je pro obchodní společnosti, na které byl v letošním roce vyhlášen bankrot, společné? Jednalo se převážně o menší společnosti, a to jak z hlediska počtu zaměstnanců, tak i z podle výše ročního obratu. Jenom velmi málo z nich zveřejnilo údaje o svém fungování na Sbírce listin v letech předcházejících bankrotu. Naprostá většina z nich neplatila příspěvky na sociální pojištění. Pokud se u nějaké společnosti sejdou tyto dvě informace, dá se usuzovat na vyšší míru rizika bankrotu, než u společností ostatních. A to může být důležitou informací pro hodnocení obchodních partnerů.

 

Věra Kameníčková
Autorka je analytička ve firmě CCB - Czech Credi Bureau